Sociální příspěvek tzv. „50-Euro-Hilfe“ jako vyjádření úcty německé menšině v České republice

15.07.2016 12:18

Dotazník pro podání žádosti k novému přijetí k sociální podpoře obdržíte u Sozialwerku Ackermann-Gemeinde v Mnichově nebo u Sdružení Ackermann-Gemeinde, z.s. v Praze.

 

V následujících řádcích si můžete přečíst popis sociálního přípěvku i informace o tom, komu je daná podpora určená.

 

„Těší nás, že tady Ackermann-Gemeinde funguje a že nás z finančního hlediska zařadila mezi chudé. S našimi nízkými důchody přežíváme jenom od výplaty jednoho důchodu k druhému (...) Ale jsme skromní a necítíme se opuštěni. Je pěkné, že tu AG je a přejeme Vám mnoho radosti a Božího požehnání při Vaší práci.” Takto nám napsala 79-ti letá Němka ze Šumperka. V dopise je také uložen aktuální doklad o výši důchodu tento dámy.

 

Do Sozialwerku v Mnichově ročně přicházejí stovky děkovných dopisů tohoto typu. Tisíce dopisů a dokladů plní nesčetné množství šanonů. A právě tuto finanční podporu získává Sozialwerk od Spolkového ministerstva vnitra (BMI), kdy o tyto prostředky musí být žádáno každý rok a výše důchodů lidí, kterých se pomoc týká, musí být průběžně aktualizovány. Využití poskytnuté podpory  je BMI prokázováno. Pražská kancelář Sdružení Ackermann-Gemeinde, z.s. je při průběhu celé akce nenahraditelnou oporou. Od přelomu let 1989/1990 jsme podpořili téměř 2000 lidí. Mnoho jich však od té doby zemřelo. Tím se celkové číslo zmenšilo na cca 750 podporovaných každý rok.

 

Jedno se ale nemění: Podpora německé menšiny zůstává nezměněná z dvojího pohledu. Zatímco z německého úhlu pohledu se jeví 50 Euro za rok jako zanedbatelná částka, tak naopak příjemci pomoci jsou ve své nouzi velmi vděční. Zmírní se tak přinejmenším alepoň trochu materiální nouze této menšiny. Po desítky let byli Němci v České republice diskriminováni. Nesměli navštěvovat určité typy škol. Často se mohli pouze vyučit nebo museli vykonávat nucené práce, což se samozřejmě negativně projevilo na výši jejich důchodů.

 

Současně je velmi důležitý druhý aspekt. Kvůli dlouholetému utlačování a znevýhodňování je sebevědomí Němců v Čechách hodně nízké. U některých trvalo velmi dlouho, než se po revoluci začali prohlašovat za Němce. Nedůvěra byla velká a zaregistrovali ji i političtí představitelé.

Po dobu pěti let nesměli být přijímáni do seznamu sociální pomoci žádní noví lidé. Dnes je opět možné BMI překládat nové žádosti o podporu. Tito „na druhé straně“ žijící Němci vnímají také dnes tuto podporu především jako humanitární gesto, jako uznání a skromné zmírnění jejich poválečného osudu. Oni vědí: Německo, jeho obyvatelé ve Spolkové republice Německo a Spolková vláda na ně nezapomněli.

 

Na konci roku 2015 vypracovala BMI nové stanovy, podle kterých se finanční podpora řídí. Definice chudoby byla konkretizována a byla určena jedna jasná a neměnná hranice pro důchodový příjem. Pokud je důchodový příjem nad touto hranicí, tak je podpora zamítnuta. Taktéž se podpora vztahuje pouze na příslušníky tzv. „Erlebnisgeneration”. To jsou ti lidé, Němci, kteří byli poškozeni na konci druhé světové války a obzvlášť v prvních letech vlády komunistického režimu, narození před 01. 01. 1948.

 

„Sozialwerk“ Seligergemeinde ukončil svoji činnost v polovině roku 2015. Po dobu 41 let se staral o potřebné Němce v Čechách, stejně tak jako stále fungující Sozialwerk spolku Ackermann-Gemeinde. S povolením Spolkového ministerstva vnitra převzal Sozialwerk Ackermann-Gemeinde případy podpory původní Seligergemeinde, když daní lidé s převzetím souhlasili.