Z našich akcí

Jarní setkání Spirály na Bílé Hoře (březen 2017)

27.03.2017 10:54
  O víkendu 11.-12. března proběhlo znovu v Praze na Bílé hoře setkání našeho (!) společenství Spirála.  Tématem byla pokora v mezináboženském dialogu. Pro mě osobně to byla premiéra, před touto akcí jsem neměl o Sdružení Ackermann-Gemeinde nejmenší tušení. O akci jsem se...

Z našich akcí

Podzimní setkání Spirály SAG (říjen 2016)

 

Zpráva naší evropské dobrovolnice Franzisky Bilau o podzimní setkání Spirály na téma „Budoucnost křesťanství v Evropě – perspektivy ekumenismu“.

 

Od 7. do 9. října 2016 se v Brtnici konalo podzimní setkání Spirály na téma „Budoucnost křesťanství v Evropě – perspektivy ekumenismu“.

 

Začali jsme v 19:00 společnou večeří v restauraci poblíž fary. Společné posezení bylo dobrou příležitostí se navzájem poznat. V 20:00 nás Rebča uvedla do tématu ekumenismu.

 

Následovala společná prohlídka na téma ekumenismus v Brtnici. Provedl nás místní farář Petr Balát. Viděli jsme několik kostelů a dozvěděli se mnoho nových informací o místě našeho pobytu, o jeho minulosti a o tom, jak se zde potkávala a potkávají různá náboženství. Například se ve zdejším katolickém kostele nacházejí evangelické relikvie, jejichž historii nám Petr Balát detailně vyložil. Prohlídka byla velmi zajímavá a jasně ukázala, že Brtnice byla tím správným místem pro náš seminář.

 

V sobotu ráno jsme začali společnou snídaní, při které jsme znovu měli možnost reflektovat předešlý den, zvláště pak prohlídku města. Následně jsme se společně pomodlili. Kolem 10:15 byla možnost zúčastnit se kreativního dopoledne, které měla na starosti Petra. Díky její přednášce jsme se toho o umění a ekumenismu hodně dozvěděli. Následně jsme sami mohli být kreativní a každý z nás namaloval obraz na téma ekumenismus a víra zcela podle svých představ. Poté, co jsme si obrázky navzájem představili, jsme je všechny rozstříhali a slepili z nich mozaiku na velký kříž.

 

Kolem 12:30 jsme šli na oběd do restaurace, kterou jsme znali již z předešlého dne.

 

Odpoledne jsme se mohli účastnit workshopu, který vedl Matthias. Program byl rozdělen na více částí, z nichž se ve dvou případech jednalo o skupinovou práci, takže jsme se mohli aktivně zapojit. Tento workshop byl rovněž dobrou příležitostí si popovídat a vzájemně si vyměnit zkušenosti.

 

 

 

 

Kvečeru jsme společně připravili bohoslužbu, kterou jsme po večeři pořádali v kostele, kam jsme vzali i náš vyrobený kříž. Později měl každý možnost se před ním tiše pomodlit. Během bohoslužby panovala velmi klidná a příjemná atmosféra, která byla doprovázena tichou hrou na kytaru a zpěvem. Následně jsme se opět sešli v kuchyni na faře. Na táborák už byla bohužel příliš velká zima, ale několik svíček ho dobře nahradilo a marshmallow nám chutnaly i tak.

 

Následující ráno opět začalo společnou snídaní ve společenské místnosti.

 

Následovala nedělní mše, na které jsme měli možnost se aktivně spolupodílet a např. jsme pronesli přímluvy. Náš kříž jsme také přinesli dopředu a postavili na oltář tak, aby ho mohli všichni vidět. Po skončení mše jsme se ještě jednou všichni sešli, abychom víkend reflektovali. Zpětná vazba byla velmi pozitivní, a to jak co se pestrého programu týče, tak zajímavého místa, příjemné atmosféry a skupiny.

 

Kolem 12:30 jsme šli opět všichni na oběd a pak jsme postupně odjeli.

 

Podzimní setkání na téma „Budoucnost křesťanství v Evropě – perspektivy ekumenismu“ se mi moc líbilo. Hodně jsem se o tématu ekumenismu naučila, poznala jsem nové místo a milé lidi. Byli jsme sice malá skupina, ale to bylo podle mě výhodou, neboť právě to představovalo možnost si s každým popovídat a navzájem se lépe poznat.

 

napsala Franziska Bilau

přeložila Eliška Pekárková

 

 

 

Duchovní obnova Spirály SAG (únor 2016)

 

O duchovní obnově Spirály Sdružení Ackermann-Gemeinde jsem se dozvěděl přes facebookovou pozvánku od kamarádky. Měl jsem ten víkend zrovna volný a protože mě velmi zajímalo jak samotné sdružení česko-německého smíření, tak i téma duchovní obnovy, kterým bylo „Milosrdenství v křesťanství, judaismu a islámu“, rozhodl jsem se pozvání přijmout.

Bydlení u sestřiček Benediktinek v klášteře na Bílé Hoře bylo skvělé a i jejich pohostinnost a přitom tolerance k našemu programu byly velmi příjemné. Protože neodmyslitelnou součástí života v klášteře jsou i denní modlitby, alespoň těch ranních jsme se zúčastnili také.

Program duchovní obnovy byl opravdu tématický a dobře propracovaný. Zažili jsme zajímavé povídání o Božím Milosrdenství s jednou ze sestřiček Benediktinek, svědectví jáhna, který poskytuje duchovní služby umírajícím lidem, zahráli jsme si vlastní bibliodrama a aktivně se zúčastnili česko-německé mše. Kromě toho jsme ještě měli jedinečnou možnost vést diskuzi o Božím Milosrdenství s velmi vzdělaným ortodoxním židem a také navštívili jednu z pražských mešit, kde nám místní imám přiblížil toto stejné téma z pohledu koránu. Zakončení každého dne modlitbou ve stylu Taizé pak bylo velmi krásné a uklidňující.

Celá duchovní obnova pro mě byla velmi obohacující a všem organizátorům patří můj velký dík.

Aleš Doleček

 

 

 

 

 

Náhle uprchlíkem aneb Velikonoce s Junge Aktion a Spirálou (duben 2015)

Do neobvyklého benediktinského opatství Niederalteich ve stejnojmenném městečku nás většina Čechů a Slováků vyrazila společně ve středu před zeleným čtvrtkem z Prahy. Po dobrodružné cestě několika vlaky a autobusy, na které jsme kvůli sněhovým bouřím nahnali 2,5 hodinové zpoždění, jsme se nakonec dostali do cíle naší cesty, kde nás čekal pouze tým a asi dva další němečtí účastníci, jelikož ostatní kvůli opožděným vlakům dorazili ještě později než my. Večer už jsme však byli všichni - 35 mladých lidí z Česka, Německa a Slovenska a mohli si užít uvedení do tématu pomocí scének týmu, kdy nám připomněli pár mezníků z dějin, kdy se lidé kvůli svému náboženskému, společenskému či politickému přesvědčení náhle stávali uprchlíky a museli prchat ze své rodné země, zazněli data jako 1620, 1914, 1938, 1968 ale i 2015! Následně jsme zhlédli film o tom, čím vším musí projít uprchlík, aby mu v Německu byl udělen azyl. Tímto tématem jsme se zabývali i v následujících dnech. Martin Panten z AG nám svou příjemnou přednášející formou rozšířil obzory o udílení azylu a azylantech v Německu i Evropě z hlediska zákonů. Gymnazista Abdul, nám vyprávěl o svém útěku před Talibánem z Afghánistánu přes Sýrii, Irák, Řecko, Rakousko a další země až do Německa, kde se mu povedlo získat azyl. Skupina „ueTheater“ z Řezna nám zahrála několik scének z reálného života žádajících o azyl a tzv. "trpěných" (die Geduldeten), načež jsme měli možnost se zapojit do jedné z jejich scének, změnit východisko situace a zkusit si na vlastní kůži, jaké to je, když se někdo snaží zastat se azylantky, která má špatně vyplněný tzv. návštěvní list a zákon dodržující policistka ji kvůli tomu chce vyhodit z vlaku. 

Téma „náhle uprchlíkem“ se nám prolínalo i do duchovního programu, v modlitbách jsme si připomínali uprchlíky z biblických příběhů a u společného ohně vyslechli pasáže z Útěku do Egypta přes Království české od Otfrieda Preußlera. Liturgii svatého týdne jsme prožívali spolu s římskokatolickými benediktiny, měli jsme však i možnost nahlédnout na byzantské obřady, které provozuje druhá část benediktinů, jež spolu s římskokatolickými žijí v klášteře. Křížovou cestou ve venkovním areálu kláštera nás provázely myšlenky Matky Terezy a Raoula Follereaua a my měli možnost si uvědomit bídu a tíhu dnešního světa a naději, kterou my sami můžeme druhým předávat. Neděli vzkříšení jsme prožili pozoruhodnou ranní mší svatou v 5.00 a po ní si společně zazpívali pár písní venku u studni. Ač jsme byli všichni poněkud zmrzlí, naše "Haleluja šabalabalabambam" se neslo snad půlkou městečka...  

Při spoustě her, jazykových animací, zpívání a kreativních kroužcích jako bibliodrama, sprejování vlastních portrétu, tvoření stop-motion-videa z fotek jsme si společně užívali spoustu zábavy.Vrcholným bodem našeho setkání byl závěrečný ples, kdy jsme měli spoustu prostoru na tanec, povídání si s přáteli a také poděkování báječnému týmu a nové jednatelce JA Ritě Hámorové, kteří pro nás celý program připravili. V pondělí jsme se všichni rozloučili s příslibem se potkat na dalších akcích Spirály a JA, v červenci na Řehlovice Cupu, v srpnu v Českých Budějovicích či na Deutsch-tschechische Spurensuche. 

Tzv. jazyková animace  (nahoře) a meditační místnost pojmenovaná po italském ostrově Lampedusa, přes který se spousta uprchlíků snaží dostat do Evropy                                                                                                                  

 

 

Německo-česko-slovenský Silvestr v Bratislavě - 2013/14

Od 28. prosince 2013 do 1. ledna 2014 se uskutečnil další ročník tradiční akce Junge Aktion a Spirály, tentokrát navíc ve spolupráci se slovenským sdružením ZKSM. Opět jsme si užili famózní čtyři dny v báječném kolektivu a přitom poznali několik krásných míst Slovenska. Byli jsme tentokrát ubytovaní v Horském hotelu Eva ve Svätém Juru u Bratislavy. Tématem setkání byly „menšiny“, což je problematika, pro niž právě Slovensko nabízí mnoho námětů k poznání a zamyšlení. V rámci přednášek jsme se seznámili se vzájemnými slovensko-rakouskými a slovensko-maďarskými vztahy v minulosti i dnes, velmi zajímavá byla také prezentace romské občanské iniciativy z Detvy. Na svých výletech jsme navštívili Bratislavu, která bývala v minulosti vskutku středoevropskou multikulturní metropolí, a také Komárno, kde pospolu žije smíšená slovensko-maďarská komunita. Do programu byly samozřejmě zařazeny také mše svaté, které byly slouženy vždy dvojjazyčně německo-slovensky. Úspěch u všech účastníků slavily také tradiční JAlerské „KAKy“. Vyvrcholením programu pak byl silvestrovský ples a party, které se moc povedly. Akce prostě jako obvykle neměla chybu!

napsal Lukáš Dulíček

2. Mezinárodní dny setkávání ve Frankfurtu nad Mohanem - září 2013

„Já jsem cesta..“ 130 mladých lidí z devíti zemí Evropy se pod tímto heslem vydalo na společnou cestu do Frankfurtu, města v srdci Německa. Ani my jsme nemohli chybět – 12 členů Spirály pocházejících z různých měst České republiky. Poznali jsme nejen naše sousedy, Němce, ale i nové přátele z Albánie, Kosova, Německa, Polska, Slovenska, Srbska, Rumunska a Ukrajiny. Nejen křesťany, ale i vyznavače jiných světových náboženství.

Program byl velmi dobře připravený. Po příjezdu a malém občerstvení jsme dostali nové rodiče, někdy i sourozence: ubytováni jsme totiž byli v hostitelských rodinách, několik dívek dokonce ve zvláštní rodině, u žen z hnutí Fokolare. Všichni byli moc milí a skvěle nás hostili. Ještě první večer se konala slavnostní večeře, při které jsme měli poprvé možnost vidět všechny účastníky (a že jich bylo!) a dozvěděli jsme se, co nás během následujících dní čeká. Představily se také jednotlivé země – zpívali lidové písně ve svých jazycích, někteří i tancovali.

Druhý den byl takzvaný sociální den. Dopoledne jsme si vyzkoušeli práci v jednom z patnácti charitativních zařízení. Navštívili jsme například školku, kde jsme si s dětmi hráli, počítali, zpívali a nebo jsme jen tak pobíhali po zahradě. Jiné skupinky se byly podívat do Montessoriho školy, centra pro ženy ve složitých životních situacích, do centra pro rodinu nebo se účastnily zkoušky pěveckého sboru neslyšících a dalších zajímavých projektů.

Odpoledne se konala plavba na Mohanu, se starými a nemocnými lidmi. S babičkami a dědečky jsme si u kávy a jablečného koláče povídali. Během našich rozhovorů jsme slyšeli zajímavé příběhy: jedna paní se narodila v Liberci, ale byla s celou svou rodinou odsunuta do Německa; jiná paní nám povídala o bydlení ve Frankfurtu (které v centru není pro všechny cenově dostupné a bydlí zde spíše jen manažeři důležitých firem). Večer jsme diskutovali v rámci „European Youth Parliament“ o tom, jaké možnosti máme v Německu my jakožto mladí cizinci, jaké jsou zde výhody/nevýhody a jak vlastně na Německo nahlížejí různé země Evropy i jak se vidí Němci sami.

V pátek jsme jeli na výlet: do Rüdesheimu na Rýně. Prohlídli jsme si nádhernou krajinu s mnoha vinicemi a širokým Rýnem – patřící ke kulturnímu dědictví UNESCO. Nachází se zde i obrovská socha Germanie, hledící ve směru k Francii. Pokračovali jsme přímo do centra Frankfurtu: za slavnostní atmosféry jsme byli přijati zastupiteli města v Císařském sále radnice. Tento zajímavý a slavnostní den byl zakončen oficiální liturgií v katedrále. Ti, kdo měli ještě dost sil, se mohli spolu s místní mládeží vydat do nočního centra Frankfurtu.

V sobotu se nejdříve konala velká mše, které jsme se zúčastnili spolu s našimi hostitelskými rodinami a spoustou hostů. Odpoledne byl volný program – mohli jsme jej tedy strávit doma a společně s rodinou vařit oběd, jít do restaurace nebo si jen tak užívat v centru Frankfurtu. Večer se konala poslední velká akce: 6. Griesheimský hudební festival. Mladé kapely z okolí (frankfurtské čtvrti Griesheim & Nied) pěkně hrály a zpívaly . V příjemné a uvolněné atmosféře jsme slavili až do půlnoci.

Unaveni, ale plni zážitků jsme se v neděli po poslední mši vraceli domů. Zůstali bychom ale ještě déle: každá minuta setkání byla zajímavá, pořád se něco dělo.. poznali jsme spoustu milých lidí nejen z Frankfurtu, ale i z celého světa a naučili jsme se plno nového.                                                      

Ranní a večerní modlitby se konaly v různých kostelech: nejen v katolických, ale i evangelických. Při každé mši se představily dvě země, které přinesly svůj symbol – prezentaci vlastní školy, společenství nebo poutní cesty, které se zúčastnili nebo třeba obrazy svatých, kteří jsou spojeni s danou zemí. Většinou také zpívali písně ve svém jazyce. Naše česká skupina přinesla mozaiku se svatými Cyrilem a Metodějem, okolo které jsem daly fotky všech českých účastníků. V rámci naší prezentace jsem spolu s ostatními účastníky zazpívali Velehradskou hymnu v češtině i němčině. 

A i když byli učastníci různých náboženství a světonázorů, tyto dny si užili všichni. Potkali jsme spoustu mladých lidí, vyměnili si názory a zažili také hodně zábavy. A domů jsme si odnesli spoustu nových zkušeností.

            Neboť platí: důležitý není jen cíl... ale i cesta. A my všichni jsme ta cesta!

napsala Monika Traubová

Česko-Německý Silvestr v Praze - 2012/2013

Mezi 28. prosincem 2012 a 1. lednem 2013 se konal další ročník jedné z tradičních akcí Junge Aktion der Ackermanngemeinde a tentokrát i Spirály – Česko-Německý Silvetr. Kde? V matičce Praze! Zde jsme byli ubytováni v útulném a špičkově zařízeném Centru Mariapoli; mimochodem mnozí dlouholetí členové se nechali slyšet, že to bylo nejhezčí ubytování, které Junge Aktion kdy měla.

Jednalo se, jak jinak, o mimořádně zdařilou akci. Tématem letošního silvestrovského setkání byla „svoboda“. Už v den příjezdu se účastníci vydali v malých skupinkách do labyrintu Starého Města putovat po stopách Václava Havla, člověka, který doslova zosobňuje slovo „svoboda“ pro mnoho lidí v České republice i v zahraničí. Do programu setkání bylo také zařazeno celkem šest tematických přednášek vztahujících se k fenoménu svobody z mnoha různých úhlů pohledu. Ale to zdaleka nebylo všechno. Nezapomenutelným a hlubokým zážitkem byla pro všechny beze sporu prohlídka malé pevnosti v Terezíně, doprovázená navíc odborným výkladem. Účastníci měli také příležitost vybrat si mezi zhlédnutím představení v Národním divadle, putováním po stopách pražských německy píšících literárních autorů či prohlídkou pražského židovského města.

Součástí setkání byly rovněž mše svaté, jak bývá u JA dobrým zvykem. Mše se konaly na netradičních místech. První sloužil Otec Josef Hurt, duchovní rádce Spirály, přímo v Terezíně, kam za námi přijel. Mši předcházela jeho velice zajímavá přednáška, zamýšlející se nad mírou svobody v dnešním světě a především v dnešní katolické církvi. Druhá mše byla slavena 31. prosince v Centru Mariapoli, a to konkrétně ve velkém sále, kde o pár hodin později vypukla naše silvestrovská veselice. Tuto mši sloužil vzácný host kardinál Miloslav Vlk a účastnily se jí spolu s námi i sestřičky, které o nás v Mariapoli po celou dobu našeho pobytu pečovaly.

Závěrečný silvestrovský ples a párty neměly chybu. Muzika se po celou dobu nezastavila, nechybělo odpalování rachejtlí po půlnoci a ti nejvytrvalejší šli nakonec spát až kolem páté hodiny ráno.

A tak nám sice rychle, ale zato moc a moc příjemně uplynuly čtyři společně strávené dny, které si budeme beze sporu dlouho pamatovat. A už aby byly Velikonoce.:)

napsal Lukáš Dulíček

První setkání Spirály v Želivě - září 2012

První společný výlet Spirály vedl do kláštera Želiv, který se nachází na soutoku řek Trnavky a Želivky.

15 mladých Čechů ve věku od 14 do 22 let se vydalo na prodloužený víkend od 27. 9 do 30. 9. 2012 v doprovodu svého duchovního rádce Josefa Hurta na Vysočinu, aby strávili společně svůj volný čas hledáním „Křesťanských hodnot dnešní společnosti“. Toto téma jsme si vybrali zejména s ohledem na předvolební kampaně, kde se jak morální, tak i křesťanské hodnoty, přetvářejí v „nic neříkající“ předvolební hesla. Jestliže se mluví o krizi morální nejen v našem státu, ale po celé Evropě, pak právě proto jsme se rozhodli diskutovat o našich hodnotách křesťanských i morálních.  Naším cílem bylo pozastavit se nad smyslem toho, proč se vůbec označovat za křesťany a popřemýšlet nad tím, jaké jsou naše ryzí hodnoty, kterými chceme světu dokazovat naši víru. O tom jsme diskutovali zejména v tematických dopoledních hodinách, které doprovodily filmy promítané navečer „Kluk na kole“ a „Pošli to dál“. Po dlouhých diskuzích jsme došli společně k závěru, že ryze křesťanské hodnoty je těžké označit, nicméně jsou to hodnoty, které mají předávat náš křesťanský pohled na svět.  Jsou to jednak hodnoty morální, tak i naše vlastní, určující vztah každého z nás, jako člověka, k Bohu. Proto bylo naší další otázkou to, jaké hodnoty bychom my chtěli předávat dál. Jako nově vzniklé české občanské sdružení jsme řešili i otázku, jak to podat lidem kolem nás.

Po diskuzích jsme měli šanci se podívat do místního klášterního pivovaru, kde jsme ochutnali zdejší specialitu pivo „Haštal“.  Mezi zpestření programu patřila i prohlídka klášterního komplexu a také procházky po okolí, které byly zpříjemňovány překrásným babím létem.

Nálada byla velice příjemná, měli jsme šanci poznat se blíže a přivítat v našem kruhu i nové tváře. Děkujeme všem sponzorům za podporu – především Renovabis a Sdružení Ackermann-Gemeinde.

S pozdravem Vaše Spirála!!!

napsala Bětka Rázková

 

 

 

 

Fotogalerie: Z našich akcí