Výroční konference SAG: Odpověď na neklidný čas je Evropa

27.02.2018 09:38

Odpověď na neklidný čas je Evropa

Výroční konference Sdružení Ackermann-Gemeinde se zabývala českým a německým pohledem na Evropu

 

"Evropská unie je inteligentní odpovědí na změny 21. století". Toto objasnil bývalý předseda Německého spolkového sněmu prof. Norbert Lammert na výroční konferenci Sdružení Ackermann-Gemeinde v Praze. Přibližně 120 účastníků z České republiky a Německa se setkalo na konferenci nesoucí název "Politický neklid v Evropě? Český a německý pohled". Dle Lammerta vede globalizace a digitalizace světa stále více k tomu, že se národní státy stávají méně "mistry svých vlastních záležitostí". Neexistují tedy žádné národní státy, které jsou v pravém slova smyslu svrchované. Lammert obhajoval sdílení svrchovanosti, aby bylo možno prostřednictvím společného postupu co nejvíce ovlivňovat světové záležitosti. Tímto přednesl nový předseda Konrad-Adenauer-Stiftung (KAS) úvodní přednášku k třídenní německo-české konferenci Sdružení Ackermann-Gemeinde v Praze. Jednalo se o první cestu Lammerta do zahraničí ve funkci předsedy KAS, jak upozornil Matthias Barner, vedoucí kanceláře KAS v Praze. Pokládal to za ocenění východní sousední země.

Ve své zdravici spolkový předseda Ackermann-Gemeinde Martin Kastler zdůraznil, že uznal hodnotu Evropy, a to zejména během rozhovorů mimo Evropu. Od představitelů Africké unie slyšel, že chtějí dosáhnout toho, čehož EU již dosáhla. Kastler vyřknul: "Podceňujeme náš potenciál." Potvrdil, že Ackermann-Gemeinde bude z křesťanské odpovědnosti pokračovat ve svém angažmá pro Evropu. Dr. Tomáš Jelínek, ředitel Česko-německého fondu budoucnosti, považuje českou společnost za  rozdělenou. Na jedné straně stojí ti, kteří projevili otevřenost k ostatním a upřednostňovali mezinárodní spolupráci. Na druhé straně jsou tací, kteří vidí odpověď v uzavření se a v ústupu zpět k národu. Právě poslední jmenovaná skupina musí být získána pro přeshraniční spolupráci, varuje Jelínek.

Ve svém projevu Lammert na úvod odkázal na povzbudivé zjištění - drtivá většina ze 71% evropských občanů považuje EU za místo stability v neklidném světě. Přesto dochází z mnoha k důvodů k diskuzi na téma integračního procesu, míní politik CDU. Současná fáze míru je "výjimečný stav v evropských dějinách," zdůrazňuje Lammert. "Násilí díky evropské integraci již není prostředkem prosazování vlastních zájmů." Evropané musí upustit od myšlenky, že jsou přirozeným středem světa. "Děje se tak od roku 1918, tedy už 100 let." 21. století je "století globalizace". Nikdy nebyl svět tak velký a zároveň nikdy tak malý. Prostřednictvím digitalizace jsou informace poprvé v historii lidstva k dispozici kdekoli na světě. Tato skutečnost dělá hranice irelevantními. Odpověď na tento fakt je pro bývalého předsedu Bundestagu: "Evropa". Vysvětlení spojistostí vidí jako naléhavý úkol. Odmítáním dialogu a slogany nelze reagovat na existující obavy v populaci. Člověk by neměl popírat obavy, ale také by je neměl potvrzovat, varoval Lammert.

V navazující debatě se chopil slova Karel Schwarzenberg, bývalý ministr zahraničí České republiky. Znepokojuje ho ustupující atraktivita demokratických stran. Toto lze pozorovat v mnoha evropských a západních zemích. "Pomalu ztrácíme demokratické struktury," uvedl Schwarzenberg.

Na momenty přelomů českých dějin 20. století se zaměřoval druhý den konference. Historik Dr. Petr Koura, ředitel Collegia Bohemica v Ústí nad Labem, odkazoval na říjen 1918, září 1938, únor 1948 a srpen 1968. Ukazoval, jak tato data stály a i stojí za jednotou či rozštěpením národa. V roce 1918 došlo k "aroganci moci" Čechů a pokusům připravit Němce o jejich strach ze života v novém státě. Z dnešního pohledu je dle Koury překvapující, že demokraté až do roku 1938 připustili vznik Henleina a Hitlera. Jde to vysvětlit propagandou, která fungovala. Existovaly však také zbytečné pokusy přesvědčit Němce informacemi o skutečných podmínkách ve třetí říši před Mnichovskou dohodou. "I dnes je zásadní rozlišovat pravdu od lži," uvedl Koura. Jako poučení z komunistického převzetí moci v únoru 1948 bychom si měli vzít to, že bychom se neměli vzdávat demokratických principů. Jiné politické strany tyto principy popíraly tím, že se zapojily do znárodnění, zákazu stran a schválení vyhoštění Němců. Komunisté také manipulovali veřejné mínění a argumentovali údajnou vůlí lidí, aniž by jim umožnili vyjadřit se na základě svobodných voleb. V prvních týdnech po potlačení Pražského jara v srpnu 1968 vidí Koura "jednu z nejlepších etap české historie". Lidé se bránili bez násilí a také s humorem proti okupantům. Připomněl také, že desítky tisíc Čechů uprchlo na Západ. Emigranti byli na Západě vřele vítáni. "Na to by měla česká společnost s ohledem na dnešek pamatovat“, řekl ředitel z Collegia Bohemica.

V následující diskusi byla soudržnost v Evropě projednávána v jednotlivých společnostech, které se, jak se zdá, v současnosti nacházejí ve velkém nebezpečí všude. Klaus Prömpers, dlouholetý korespondent ZDF se stanicemi ve Vídni, Bruselu a New Yorku, v zásadě schválil nepokoje, protože vedou ke změnám. V současné době však vidí nebezpečí, že by se nálada mohla změnit. Souhlas s EU je ve Visegrádských státech nevalný, zejména u mladých lidí. Bývalá česká poslankyně Nina Nováková sdílela tento názor. Tu zneklidňuje, že dnešní mládež v České republice si již dokáže představit život mimo EU. „To vede k tomu, že se často nechtějí zapojovat a investovat.“ „Zeman a pravicové SPD Okamury jsou posíleni tím, že ostatní strany přebírají taktéž jednoduché slogany,“ řekla Nováková. Spíše je potřeba "diferencovaných odpovědí". Koura odkázal v diskusi pod vedením novináře Kiliana Kirchgeßnera na význam osvícenské a vzdělávací práce. Podle jeho názoru by to ukázalo cestu z politického nepokoje.

Profesor Tomáš Halík, předseda České křesťanské akademie, kněz a jeden z předních intelektuálů ve své zemi, byl hlavním mluvčím ve třetí den konference. Pokud jde o populismus a vývoj v Polsku a Maďarsku, objasnil, že občané by neměli zůstat klidní. Ve volání po klidu vidí nebezpečnou frázi. Varoval před lhostejností ke společenskému vývoji. "Naším hlavním zájmem je to, nebýt izolovaný. To by bylo pro Českou republiku ekonomicky i kulturně fatální," zdůrazňuje Halík. Jedná se o "terapii strachu". Halík „obvinil“ českou společnost z "nedostatku víry" a "duchovní slepoty". Demagogové to pak mají snadné. Nový populismus se však neomezuje jen na středovýchodní Evropu. "Žádná země není chráněna před touto epidemií," říká kněz. Halík si je jistý, že populismu se dostává mocensko-politické podpory pod autoritářským systémem Putina. Toto vede k informační válce proti Západu s cílem zničit důvěru v EU. Obává se, že propaganda bude úspěšná také mezi křesťany. Populismus staví na "krizi identity". "Současný strach ze ztráty identity odhaluje, že identita už dávno zmizela," řekl Halík. Vidí velké nebezpečí v nekritickém chování zástupců církve proti pohlavárům. Halík také zaznamená rozdělení církve a episkopátu v České republice. Společnosti a s nimi církve stojí na začátku nové fáze. Čas modernity je ukončen. S papežem Františkem nyní církev reaguje na "novou éru radikální plurality globálního světa". Příliš dlouho je polarizace v církvi chápána politicky. Z pohledu teologů je to nedostatečné. "Potřebujeme prohloubení spirituality a teologie," požaduje Halík. Naději vidí ve "veřejné teologii", která je schopna zastupovat stanoviska srozumitelně také ve světské veřejnosti. Nicméně ve střednovýchodní Evropě toto stále chybí, lituje Halík.

Německý velvyslanec v Praze, Dr. Christoph Israng, následně vysvětlil, že v Německu existují také "krizové fenomény liberální demokracie". Současně povzudil křesťany, aby neztráceli optimismus a naději. K tomu citoval Václava Havlal: „Naděje není to přesvědčení, že něco dobře dopadne, ale jistota, že má něco smysl - bez ohledu na to, jak to dopadne.“ Dále vyzval k překonání rozdělení jak mezi národy, tak i v národech. V této souvislosti chválil působení Ackermann-Gemeinde a Sdružení Ackermann-Gemeinde.

Dr. Jaroslav Šebek pohlédl na nedávné prezidentské volby v České republice. Historik Akademie věd byl jedním z týmu kampaně profesora Jiřího Drahoše. Ve volební kampani bylo rozesláno 1,5 milionu e-mailů s cílenou dezinformací. Uzpůsobit lidi, aby se dokázali pohybovat v digitálním prostoru a uměli s ním správně zacházet, vidí Šebek jako velkou misi. Ve volební kampani Drahoše cítil silnou pozitivní energii občanské společnosti. "Přemýšlíme o tom, jak budeme moci tuto pozitivní energii využívat i nadále pro budoucnost," vysvětlil Šebek. Podle generálního tajemníka České biskupské konference P. Dr. Stanislava Přibyla je málo věcí, na které by se lidé dnes mohli spoléhat, což je příčinou zvětšujícího se strachu. Církev jako náboženství tohoto slova nemá žádnou jinou zbraň než slovo. Bylo by však obtížné bojovat proti vývoji, kdyby tato slova kvůli neustálému zneužívání již nebyla relevantní. Halík nakonec hlásil vizi a synergie. Vyzývá k integraci lidí i mimo církve a lidí z občanské společnosti. Je potřeba emocionálního vztahu k Evropě, říká Halík.

Při německo-české církevní bohuslužbě v kostele sv. Jana Nepomuckého na Skalce položil v sobotu večer s ohledem na evangelium P. Dr. Martin Leitgöb, duchovní rádce Sdružení Ackermann-Gemeinde, otázku: "Jak se dnes vyrovnáváme s marginalizovanými lidmi?". Citoval výpověď papeže Jana Pavla II. „Cesta církve je člověk“ a přenesl ji k tématu konference. „Cesta Evropy je člověk.“ Toto zaměření na lidi by křesťané neměli ztratit z očí.

Klíčová léta českých dějin byla po přednášce Dr. Koury zachycena i sobotním odpoledním programu . Účastníci konference navštívili různá místa v Praze, jako například knihovnu Václava Havla, výstavu o Pavlovi Tigridovi na Vítkově nebo výstavu Charta 77 ve fotografii. V biografickém rozhovoru byl představen jezuitský páter František Lízna. Byl za komunistického režimu politickým vězněm a minulý podzim byl poctěn cenou "Paměť národa" coby významný svědek. Komentovaná prohlídka města "Po stopách osudných osmiček" vedla účastníky konference přes Prahu.

Dr. Petr Křížek, místopředseda SAG, poděkoval Konrad-Adenauer-Stiftung, Česko-německému fondu budoucnosti, Renovabis a Sozialwerku der Ackermann-Gemeinde za podporu této konference. V současné době převládá podle Křížka pocit, že myšlenka společné Evropy by mohla pomalu zmizet. Zabývat se tímto problémem viděl jako důležitý cíl letošní konference v Praze. Příspěvky přednášejících ukázaly, že společné nasazení je dnes v Evropě naléhavě zapotřebí.

                                    

Autor článku: Matthias Dörr
Překlad: Kristýna Dohnalová
Fotografie: Marie Smolková


Referáty prof. Tomáše Halíkadr. Petra Koury. a kázání P. Martina Leitgöba.

Bývalý předseda Německého spolkového sněmu a.D. profesor Norbert Lammert byl přednášejícím na konferenci Sdružení Ackermann-Gemeinde.

SAG jednatelka Eva Engelhardt, moderátorka Hana Scharffová, spolkový předseda AG Martin Kastler, Matthias Barner (KAS Praha), Bundestagspräsident Prof. Norbert Lammert, Dr. P. Martin Leitgöb (Duchovní rádce SAG) a dr. Petr Křížek (zástupce předsedy SAG), velvyslanec Christoph Israng (Německá ambasáda Praha) a generální ředitelé Česko-německého fondu budoucnosti Petra Ernstbergerová a Dr. Ing. Tomáš Jelínek.

Konference se zúčastnili Milan Horáček a Karel Schwarzenberg.

Prof. Lammert při rozhovoru se zástupci německé Ackermann-Gemeinde (zleva): Spolkový předseda Martin Kastler, spolkový jednatel Matthias Doerr a pražský reprezentant Msgr. Anton Otte

V sobotu ráno diskutovali (zleva): Petr Koura, Kilian Kirchgeßner (moderátor), Nina Nováková a Klaus Prömpers.


P. dr. Martin Leitgöb celebroval německo-českou bohoslužbu s účastníky konference.

Prof. Dr. Tomáš Halík při přednášce.

Dr. Petr Křížek v neděli ráno poděkoval účastníkům (zleva): Prof. Dr. med. Tomáš Halík, velvyslanec Dr.Christoph Israng, moderátor Jan Střibrný, P. Dr. Stanislav Přibyl, dr. Jaroslav Šebek