Česko-německá konference 2023

Srdečně Vás zveme na naší již tradiční Česko-německou konferenci, která se uskuteční od 10. 2. do 12. 2. 2023 v Olomouci! Připravili jsme si pro Vás nabitý a rozmanitý program. Můžete se těšit na řečníky z Česka, Německa i z Ukrajiny. 

Zároveň společně oslavíme 10. výročí naší mládežnické organizace Spirály. 


Evropa (opět) na rozcestí

Na prahu nového roku 2023 si mnozí z nás udělají pravidelnou inventuru svých životů: připomenou si zdary a prohry, radostné události i smutná loučení s těmi, kteří se vydali na poslední cestu, často beze slova. I pohled na nebesa nás nemusí vždy utěšit, neboť i ona bývají v tento zimní čas ocelově šedá - a nemluvná. Jak tedy zaslechnout vánek Božího hlasu, zvláště v těchto dnech, v nichž hlasitě hřmí zbraně všeho druhu?

Po 24. únoru, kdy Putinovo Rusko přepadlo Ukrajinu a přineslo Evropě novou, nyní již zcela otevřenou válku, opět putujeme časem: tentokrát zpět, do temných okamžiků 20. století. Znovu jsme konfrontováni s velmocenským typem myšlením, které zná jen sílu zbraní a tradiční geopolitiku - s myšlením, které osudově dominovalo v 19. a 20. století a přineslo Evropě a světu dvě světové války. Současná ruská politická elita ve snaze upevnit svoji moc a svoje dubiózně nabyté ekonomické postavení neváhá použít jakýchkoliv prostředků. Pomáhají jí k tomu i ideologické konstrukty velkého "ruského světa", který je podle ní třeba obnovit, či dlouhodobě vykreslované obrazy nepřítele - tzv. kolektivního Západu, s jeho "úpadkovou kulturou" a "pseudohodnotami", jež jsou údajně ze samotné Satanovy díly (máme-li uvěřit slovům nejvyšších představitelů ruského pravoslaví).

24. únor 2022 byl pro většinu z nás krutým budíčkem. Registrovali jsme sice zhoršující se mezinárodní politickou situaci, vnímali i zadrhávající se soukolí evropských institucí. S obavami jsme si kladli otázku, jak naše republika - v níž bohužel neexistuje konsensus v základních otázkách evropské integrace ‒ zvládne předsednictví v Radě Evropské unie. Brutální ruský útok na Ukrajinu a pohled na miliony běženců prchajících před válkou nás dočasně zmobilizoval a probudil lepší lidské vlastnosti, ochotu pomáhat, případně si něco odříci. I české předsednictví v Radě EU je našimi partnery vnímáno jako zdařilý reparát za blamáž, kterou si naše země "vysloužila" v roce 2009, kdy tehdejší opozice svrhla vládu ČR přesně uprostřed předsednického období. V roce 2022 však kulminovala i záludná hybridní válka proti evropským demokraciím, kdy symptomy ruské války na Ukrajině, energetická krize, inflace, hrozící hospodářská recese či stále přetrvávající dopady koronavirové pandemie byly propagandisticky zneužity a vytvořily tak poměrně výbušnou směs. Populisté a demagogové všeho druhu zde brzy vytušili svoji šanci a pohotově ji využívají. Zdánlivě neviditelné sociální bubliny se tak zhmotňují v protestních akcích, kde se pod heslem "Česká republika na prvním místě" shromažďují radikální antisystémové síly - a spolu s nimi i někteří spoluobčané, kteří i díky svému křehkému sociálnímu postavení pochybují o demokratické orientaci naší země, volají po odvolání vlády, po vystoupení z Evropské unie a NATO, ba dokonce i z Organizace spojených národů.

V této složité situaci, kdy i hlas církví a jejich představitelů zní občas matně a nepřesvědčivě, jsme v předsednictvu Sdružení Ackermann-Gemeinde formulovali hlavní téma naší tradiční únorové česko-německé konference 2023: Evropa na rozcestí - mezi mírem a válkou? Toto osudové rozcestí může být vztahováno na celou naši osmimiliardovou civilizaci a probíhající či hrozící válečné konflikty, ať už etnonacionální, náboženské či ekonomické povahy. Nás ovšem dnes především zajímá, jak se v těchto konfliktech zachová "naše" Evropa a zda jim bude umět jednotně a účinně čelit. Vzhledem ke globálním krizím, především stále více akutní klimatické krizi, představují války největší překážku na cestě k dosažení přijatelných řešení. Přesto ale od pádu železné opony, kdy dle mínění optimistů "skončily dějiny" (Francis Fukuyama), zažívá Evropa už druhý velký válečný konflikt.

Zatímco válka v bývalé Jugoslávii spíše "zamrzla", což vidíme např. ve stále složitější situaci v Bosně a Hercegovině či v Srbsku a Kosovu, ruská válka na Ukrajině je čerstvým případem konfliktu "rozmrzlého". Jeho dlouhodobé příčiny se tzv. Minskými dohodami bohužel nepodařilo vyřešit, za hlavní důvod nynější eskalace experti považují pokus stabilizovat moc současných kremelských vládců, spojených s oligarchickými, částečně kriminálními strukturami. Stále zřejmější nezdar Putinovy "speciální vojenské operace" pak rychle změnil pořadí deklarovaných cílů: od "denacifikace a demilitarizace" Ukrajiny se proměnil ve válku vedenou proti tzv. kolektivnímu Západu a na ochranu - světe div se! - údajných "křesťanských hodnot". Do ruské ideologické výzbroje byl dokonce bývalým ruským prezidentem Medveděvem a moskevským patriarchou Kirillem zařazen i boj proti "satanismu", ba proti Satanovi samotnému.

I vzhledem k těmto argumentům, zaměřeným na věřící křesťany, je nutné znovu promýšlet nastavení našeho vlastního "křesťanského kompasu". Ujasnit si, jak se k probíhající válce postavit, co konkrétně proti ní podniknout, jak propojit křesťanský postoj obrany míru a modlitby za mír ‒ a postoj občana, kterého dnešní výzvy přivádějí na rozcestí ‒ a někdy bohužel i na scestí. Vyžadují rozhodnutí, postoj, "přiznání barvy". Písmo svaté a základní církevní dokumenty, ale i Katechismus katolické církve (zejména čl. 2302-2317), nám sice umožňují elementární orientaci a rozlišení války spravedlivé a nespravedlivé. Naše česká a evropská rozcestí, individuální a kolektivní, je však třeba nasvítit i z perspektivy těch, kteří jsou válkou bezprostředně postiženi či kteří pomáhají přímo na místě. A samozřejmě i z perspektivy odborníků, kteří nastalou situaci zkoumají v širších historických, politických a ekonomických souvislostech. I tato válka jednou totiž skončí a váleční zločinci budou, doufejme, potrestáni. Úkolem křesťanů pak bude - podobně jako nedávno v česko-německých vztazích - nabídnout jejich zkušenosti z procesu smíření a narovnání křivd, především mezi znepřátelenými stranami - tj. jinými slovy nabídnout rekonciliační praxi. To byl ostatně pro Sdružení Ackermann-Gemeinde jeden z klíčových motivů jeho vzniku - motiv, který nepřestal být živý a aktuální.  

PhDr. Miroslav Kunštát, Ph.D., člen předsednictva SAG


Účastnický poplatek: 

 1.500 Kč členové SAG / 1.800 nečlenové SAG

 75 EUR členové SAG / 90 EUR nečlenové SAG