Smíření, setkání a 80 let Ackermann-Gemeinde – víkend v Litoměřicích

Ve dnech 18.–20. září 2026 se v Litoměřicích setkali členové a přátelé Ackermann-Gemeinde z Česka a Německa při mimořádném víkendovém setkání. Setkání začalo již v pátek v Diecézním domě kardinála Trochty, který se během víkendu stal společným zázemím účastníků.

Důvodem byly hned dvě události, které spolu úzce souvisejí: 80. výročí založení Ackermann-Gemeinde a "Rok smíření", který v litoměřické diecézi vyhlásil arcibiskup Stanislav Přibyl. Víkend tak propojil vzpomínání se současností, modlitbu s historickou reflexí – a především osobní česko-německé setkávání.

Pro Ackermann-Gemeinde byly Litoměřice mimořádně příhodným místem. Smíření mezi Čechy a Němci patří k jejím hlavním úkolům již od založení před 80 lety. To, co začalo v roce 1946 na pozadí zkušeností s válkou, vyhnáním a ztrátou domova, se během desetiletí rozvinulo v úsilí o dialog, porozumění a společnou evropskou budoucnost. V Litoměřicích bylo zřejmé, že ani po osmi desetiletích tento úkol neztratil nic ze svého významu.

Setkání a historie

Sobotní dopoledne začalo členskou schůzí Sdružení Ackermann-Gemeinde. Vedle krátkého ohlédnutí za rokem 2025 byl hlavním tématem výhled na nadcházející úkoly a projekty až do roku 2027.

Současně se přibližně 20 účastníků, kteří přijeli z Německa, vydalo na procházku Litoměřicemi. Provázel je Martin Barus, archivář Biskupství litoměřického, který jim přiblížil město, jeho historii a zajímavosti.

Následně se němečtí a čeští účastníci opět sešli na společném historickém programu. Hynek Oberhel ze Státního oblastního archivu v Litoměřicích se sídlem v Lovosicích se ve své přednášce zaměřil především na roky 1945 a 1946 v litoměřické diecézi. Martin Barus, archivář Biskupství litoměřického, tento historický pohled doplnil o další vývoj od zásadních poválečných let až do současnosti. Následnou diskusi moderoval Miroslav Kunštát, historik a archivář, profesor německých a rakouských studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze.

Právě propojení různých časových perspektiv odpovídalo záměru celého víkendu: nevnímat historii izolovaně, ale ptát se, jaké důsledky má dodnes – a jak se může ze vzpomínání rodit odpovědnost za současnost.

Rok smíření

Odpoledne se skupina připojila k programu "Roku smíření" litoměřické diecéze. Ve 14 hodin začalo u bývalého krematoria Richard pietní a modlitební setkání pod vedením arcibiskupa Stanislava Přibyla.

V připraveném textu historika Jaroslava Šebka, který byl během pietního setkání přečten, byly připomenuty válečné a poválečné dějiny Litoměřic a regionu a také výjimečná osobnost tehdejšího litoměřického biskupa Antona Webera, který se v době narůstajících národnostních konfliktů snažil o porozumění mezi Čechy a Němci. Monika Marková následně přinesla prostřednictvím příběhu vlastní česko-německé rodiny velmi osobní pohled na obtížné poválečné období.

Po modlitbě u bývalého krematoria pokračoval společný průvod přes židovský hřbitov k centrálnímu kříži městského hřbitova. Zde zazněly další příspěvky, které přenesly myšlenku smíření do současnosti.

Dr. Martin Schmidt, zástupce německého velvyslanectví v Praze, poděkoval arcibiskupu Přibylovi za iniciativu Roku smíření a za soustavnou práci na česko-německých vztazích. Zdůraznil, že smíření nemůže probíhat jednostranně. Potřebuje druhého člověka, ochotu odpustit a naději, že obě strany dokážou vykročit jedna k druhé.

Za Ackermann-Gemeinde vystoupila místopředsedkyně spolkového vedení Marie Bode. Připomněla, že účastníky do Litoměřic nepřivedla pouze vzpomínka na minulost. Stejně důležité je hledání smíření, odpuštění a společné cesty do budoucnosti.

Zároveň vytvořila spojení s historií Ackermann-Gemeinde. Ta před 80 lety nevznikla pouze jako společenství lidí, kteří ztratili svou vlast. Od samého počátku patřilo k jejím zásadním úkolům také odpuštění a zprostředkování mezi Čechy a Němci. Po pádu železné opony se pak otevřely zcela nové možnosti otevřeně hovořit o společné minulosti a prostřednictvím setkávání a dialogu k sobě znovu hledat cestu.

Marie Bode spojila toto ohlédnutí také s velmi osobní perspektivou do budoucna. Jako matka dvou dětí, které vyrostly v česko-německém prostředí a vnímají se jako Evropané, vyslovila přání, aby i budoucí generace měly možnost spolu mluvit, naslouchat si a překonávat nedorozumění prostřednictvím dialogu.

Na závěr byla možnost v tichosti se pomodlit u hrobu biskupa Antona Webera.

80 let Ackermann-Gemeinde

Večer se pozornost přesunula od historického vzpomínání k jubileu: v prostorách biskupství účastníci společně oslavili 80 let existence Ackermann-Gemeinde.

Hudebně večer doprovodil Fama Quartet. Vedle dvou krátkých vět z děl Wolfganga Amadea Mozarta zazněly také skladby autorů, jejichž životní osudy byly spojeny s terezínským ghettem: Hanse Krásy a Gideona Kleina. Také hudba tak vytvořila spojení mezi vzpomínkou, kulturou a česko-německo-židovským osudem tohoto regionu.

Předseda Ackermann-Gemeinde e. V. Clemens Heinz ve svém příspěvku prostřednictvím osobních vzpomínek připomněl také vlastní vztah k Litoměřicím. Zároveň se ohlédl za úlohou Ackermann-Gemeinde v česko-německých vztazích – jak v období komunismu, kdy byly přímé kontakty a setkávání přes hranici obtížné, tak za zcela novými možnostmi, které se otevřely po roce 1989.

Zvlášť osobní rozměr získal večer díky krátkému rozhovoru Petra Křížka s arcibiskupem Stanislavem Přibylem. Hovořili o jeho vlastních zkušenostech s Ackermann-Gemeinde a o významu organizace pro česko-německé vztahy. Arcibiskupovi bylo zároveň poděkováno za to, že je sám členem Sdružení Ackermann-Gemeinde.

Do budoucna popřál Ackermann-Gemeinde vytrvalost, sílu a Boží požehnání. A samozřejmě nechyběl ani jeho typický humor: přál by si, aby se v budoucnu více Čechů učilo německy. Němci se naopak česky učit nutně nemusejí – čeština je přece zbytečně příliš těžká.

Intenzivní sobota tak neskončila pouze pohledem zpět na osm desetiletí Ackermann-Gemeinde, ale především v přátelské atmosféře, která ukázala, čím se iniciativa původně formovaná těžkými zkušenostmi 20. století postupně stala: živým společenstvím lidí na obou stranách hranice.

Společný závěr

V neděli se účastníci ještě jednou sešli při mši svaté v katedrále sv. Štěpána. Po víkendu plném rozhovorů, vzpomínek, setkávání a společných cest představovala eucharistie příhodné duchovní zakončení.

Litoměřický víkend zvláštním způsobem ukázal, že vzpomínání a smíření nejsou protiklady. Minulost změnit nelze. Způsob, jakým s ní zacházíme, je však naší odpovědností.

Právě v tom spočívá i po 80 letech jeden ze zásadních úkolů Ackermann-Gemeinde. To, co začalo bezprostředně po druhé světové válce ve zcela jiných politických a společenských podmínkách, dnes pokračuje v osobních setkáních, společných projektech a přátelstvích mezi Čechy a Němci.

Litoměřice proto nebyly pouze místem oslavy jubilea. Víkend byl zároveň znamením, že smíření není uzavřeným historickým procesem. Je třeba jej znovu a znovu naplňovat životem – tím, že se lidé setkávají, mluví spolu, společně vzpomínají a jsou ochotni si navzájem naslouchat.

Srdečné poděkování patří všem členům Sdružení Ackermann-Gemeinde i účastníkům Ackermann-Gemeinde z Německa, kteří vážili cestu do Litoměřic a svou přítomností a osobními setkáními naplnili tento víkend životem.

Stejně tak děkujeme všem, kteří se podíleli na přípravě a uskutečnění setkání – zejména pracovníkům litoměřického biskupství a týmu Diecézního domu kardinála Trochty za

pohostinnost a podporu. Bez nasazení mnoha lidí na české i německé straně by podobný víkend setkávání a smíření nebyl možný.