Žena a dnešní doba

Žena a dnešní doba - důležité téma, o kterém se mluví a diskutuje v mnoha oblastech. Pohlaví hraje důležitou roli i v česko - německých vztazích, a proto nás velmi těší, že můžeme téma česko - německé konference Sdružení Ackermann-Gemeinde pro rok 2021 ještě více prohloubit.

Na této stránce naleznete informace o konferenci, ale také další videa a podcasty, které pro Vás vytváříme s hosty z politické, sociální, náboženské a společenské oblasti.

Máte - li jakékoliv dotazy nebo připomínky nebo byste se rádi podělili o své zkušenosti, napiště nám na sdruzeni@ackermann-gemeinde.cz.

Referenti

Rádi bychom tímto poděkovali naším referentům, kteří se zúčastnili česko - německé konference.

Zde získáte více informací o jednotlivých referentech.

Elisabeth Maier 

JUDr. Ing. Marie Kolářová, Th.D.

Ing. Jaroslava Valová 

Prof. Dr. Barbara Krause

doc. ThLic. Jaroslav Brož, Th.D. S.S.L. 

PhLic. Kateřina Lachmanová, Th.D. 

Žena - Matka - Pracující

Rádi bychom Vám zprostředkovali širší pohled na postavení žen ve společnosti a církvi. Z tohoto důvodu jsme požádali ženy z česko-německého prostředí, aby se s námi podělily o jejich vlastní zkušenost.

Vybrali jsme následující názor jedné z dotazovaných, která popisuje její osobní zkušenosti

v česko-německém kontextu a detailně popisuje roli ženy z různých aspektů. Jedná se o ženu, která se během mateřské dovolené odstěhovala z českého prostředí do malého města v Bavorsku. Velmi rychle po odstěhování si začala všímat odlišností v přístupu společnosti k ženám / matkám a v přístupu žen samotných.

Na její přání nebudeme její jméno zveřejňovat.

Vzdělávací infrastruktura

Většinová společnost v Bavorsku, ač se mi jeví formálně hlavně jako katolická a v praxi spíše sekulární, je postavena dle mého názoru na tradičních křesťanských hodnotách rodiny.

Ženy často zůstávají s dětmi dlouho doma, a to i v době, kdy děti již chodí do školy.

S tím počítá samozřejmě i jiná infrastruktura podpůrných zařízení. Fungují jesle i školky, ve školách pak sice funguje družina či odpolední hlídání dětí, přesto vzhledem ke kapacitě je patrné, že velká část dětí odchází po výuce domů. Samozřejmostí nejsou ani školní jídelny, které navštěvují pouze děti chodící do družiny. Tradiční český model společného stravování zde nemá velkou tradici a určitě neodpovídá modelu, který známe z ČR.

I tady se počítá s velkým podílem žen/matek v péči o děti. Odpolední kroužky pro děti si ve většině případů rovněž zajišťují rodiče sami. Škola má jen velmi omezenou nabídku. S matkou, nebo rodiči, se také poměrně dost počítá při studiu dětí ve školách. Existují samozřejmě individuální rozdíly, ale obecně lze říci, že podpora rodičů u dítěte navštěvující např. víceleté gymnázium je nezbytná.

Věk matek - "staré matky"

I v Bavorsku jsou samozřejmě vidět moderní trendy v přístupu žen k zaměstnání a postavení na pracovním trhu oběcně. Narůstá procento žen upřednostňujících kariéru, řada žen odkládá mateřství na pozdější dobu - jednou z prvních věcí, kterých jsem si povšimla, že patřím s prvním dítětem k nejmladším matkám ve třídě (ač mám VŠ a před mateřskou dovolenou i kratší pracovní historii).

Národnostní složení společnosti

Nezanedbatelnou roli k přístupu k mateřství hraje také fakt, že společnost v Bavorsku není tak národnostně homogenní, jako je tomu v ČR, tudíž se do tématu promítají samozřejmě i přístupy národnostních menšin a jiných náboženství.

Finance

Velkou roli hraje kromě řady individálních aspektů vždy finanční situace rodiny. Pozoruji trend, že ženy žijící v drahém velkoměstě svůj nástup do práce urychlují (více možností profesního uplatnění, potřeba disponovat více penězi - dražší nájmy, dražší potraviny, dražší služby, atd.). Ženy v měnších městech tíhnou spíše k pozvolnějšímu nástupu do zaměstnání. V Bavorsku funguje také jiný přístup k finančnímu zabezpečení matky - na mateřské dovolené je žena jen jeden rok, tedy kratší dobu než v ČR, na druhou stranu tradiční model rodiny užívá různých daňových zvýhodnění, společné zdanění manželů, z tohoto důvodu není vždy nástup žen do zaměstnání finančně o tolik výhodnější, než když žena zůstane doma.

Částečné úvazky

Samostatnou kapitolou je přístup zaměstnavatelů k matkám a situace matek na trhu práce.

Je nutné říci, že i zde se projevuje německá společnost jako společnost ženám nakloněná. Většina matek má příležitost pracovat na zkrácený úvazek. Neznám žádnou matku malých dětí, který by pracovala na plný úvazek (čímž ale netvrdím, že žádné nejsou). Řada žen se vrací do zaměstnání sice již po prvních narozeninách dítěte, mnoho z nich až s nástupem dětí do školky, a jak jsem uvedla výše, mnoho z nich také ještě později, často ale jen na malý pracovní úvazek. Pracovní dobu často navyšují s tím, jak děti rostou. Záleží samozřejmě vždy i na profesi, zaměstnavateli, apod., ale obecně je trend částečných úvazků u žen velmi silný.

Přístup k účasti žen/matek na pracovním trhu je určitě podmíněn i generačně - zatímco pro mladší ženy je zaměstnání běžnou a normální součástí života, setkala jsem se u starší generace s nesouhlasným postojem k tomu, že jako matka více dětí chci chodit do zaměstnání.

To je samozřejmě otázka, na kterou nejde snadno odpovědět několika větami. Pokud se podíváme zpět do historie, je nepopiratelné, že se role žen zásadně změnila k lepšímu. Nemluvil bych ale o absolutní rovnosti. Stačí se podívat na rozdíly v odměňování žen a mužů anebo na takzvanou růžovou daň pro spotřební zboží pro ženy obzvláště v drogeriích, kde ženy za stejné produkty zaplatí v nejextrémnějších případech dvakrát tolik co muži. To jsou ale jen některé příklady. Podle mého názoru nás čeká ještě velmi dlouhá cesta, ale jdeme správným krokem.

Podle mého názoru existuje téměř ve všech zemích mírná nerovnost vůči ženám. V některých zemích je situace horší, v některých ne.

Zavisí na tom, o jaké oblasti mluvíme.

Myslím si, že zastoupení žen na veřejnosti roste, což je správné a je především velmi důležité, že je poprvé ve Spojených státe víceprezidentkou žena. Je to velmi důležitý krok a signál pro všechny dívky. Tím můžeme naším dětem dokázat, že se mohou stát čímkoliv chtějí. Před námi je však ještě dlouhá cesta, pokud se podíváme na procentuální zastoupení žen v politice nebo ve velkých společnostech.

Ano, určitě. Kladu si spíše tuto otázku: Proč jsou ženy učinkující v různých talk show nebo v televizi vyobrazeny jen jako objekty, které jsou hezky nalíčené a obléknuté?

To, co vnímám na veřejnosti, nefiltruji podle pohlaví.

Jako žena si dovedu představit být v domácnosti. Líbí se mi myšlenka, že by se ženy měly soustředit na roli matky. Ráda uklízím a starám se o domácnost. Nejsem si zatím jistá, zdali převezmu všechny domácí práce. Ráda něco přenechám mému partnerovi.

Považuji to za dobrý koncept. Mělo by být normální, aby byl v rodině jeden, který ji finančně živí a druhý se stará o děti. Ani s konceptem muž v domácnosti nevidím problém.

Žena, která věnuje čas svým dětem a jejich štěstí, si zaslouží větší uznání a respekt. Každá ženy by si o tom ale měla rozhodnout sama. Němelo by to záviset na ekonomických a nebo jiných důvodech. Čas strávený s matkou a otcem by dětem nikdy neměl být odepřen. Matka, která má na své děti spoustu času, může být skvělou inspirací pro jejich budoucí rozvoj, ale v ideálním případě hraje otec stejně důležitou roli.

Je to staromódní koncept.

O tom by měla každá ženy rozhodovat sama.

Pohlaví by stejně jako náboženské vyznání, barva pleti, sexualita a tak dále nemělo být kritériem k přijetí do zaměstnaní nebo naopak k jeho odchodu.

Kritický, je třeba je lépe připravit.

Věřím, že kvóty pro ženy v určitých profesích nebo oblastech jsou důležitým prostředkem pro větší zastoupení žen na vysokých pozicích nebo i v čistě mužských profesích.

Jsem určitě pro jejich zavedení.

Nemám na to názor.

Obecně by se měly platy v sociálních službách zvyšovat. Nezáleží na tom, jestli se jedná o ženskou nebo mužskou práci.

Podle mého názoru by ,,klasická ženská povolání'' nebo všechny sociální profese měly být lépe placeny.

Mnoho jiných profesí by mělo být lépe placeno. Nezáleží na tom, jestli jde o tradiční ženská povolání.

Nejprve bych rád zdůraznil, že pojem učitel/ učitelka ve školce je zastralý, který lze doložit už u Friedricha Fröbela (1782 - 1852). Dnes se již tolik nepoužívá. Používáme spíše pojem vychovatel/vychovatelka, abychom předešli nesprávnému výrazu, že daná osoba může pracovat pouze v mateřské školce. V dnešní době pracují vychovatelé/vychovatelky v jeslích, mateřských školkách, střediscích mimoškolní péče, střediscích pro mládež a v mnoho dalších. Jelikož sama pracuji jako vychovatelka, mou jednoznačnou odpovědí je: ANO. Je třeba zdůraznit, že v posledních letech došlo k výraznému zlepšení. Podle mého názoru je mnohem důležitější informovat společnost o tom, co spadá do rozsahu povinností pedagogů. Dřívě byla tato péče zdarma (s pomocí církve) a bylo považována za samozřejmost. Tato skutečnost dodnes ovlivňuje vnímání práce vychovatelů/vychovatelek (a také sociálních pracovníků/pracovnic). Ano, hrajeme si s dětmi a učíme je důležitým hodnotám v každodenním životě, a ano, někdy je to jen o dohlížení. Mnoho lidí si ale neuvědomuje, že zbytek času věnujeme speciální pedagogice a psychologické práci ve formě behaviorální analýzy. Pro tuto profesi je vyžadován pětiletý výcvikový kurz, který je vzhledem ke svému rozsahu a stupni obtížnosti kdekoliv v Evropě uznáván jako bakalářský titul. Samozřejme souvisí image profese s platem, ale podle mého názoru by mělo jít o spojení vícero hledisek

Bylo by určitě dobré, kdyby bylo více průkopnic v církvi - ženy jsou již v mnoha funkcích a čestných úřadech v církvi zastoupeny, ale jejich postavení by mělo být běžnější.

Ženy jsou v církvi nedostatečně zastoupeny. V evangelické církvi je situace lepší, než v katolické církvi.


Ženy v církvi

Helena Faberová je nejen zakladatelkou našeho Sdružení, ale také velmi inspirativní ženou, jejíž příběh Vám nejen z prostředí církve přinášíme.

Přejeme příjemný poslech.